Město Klecany - Městský úřad Klecany - oficiální web města Město Klecany - Městský úřad Klecany - oficiální web města

Řídící učitel Jiří Vlk

Jiří Vlk se narodil 23. března 1842 ve staré učitelské rodině, která působila v Klecanech. Učil v době, kdy docházelo k významným změnám ve vlastním řízení škol, v materiálním zabezpečení učitelů, ke zlepšení vybavenosti tříd apod.

Jiří Vlk byl současníkem Václava Beneše Třebízského, o němž r. 1879 píše do školské kroniky: „Nemohu opomenouti zmíniti se též o ctihodném panu katechetovi školy zdejší P. Vácslavu Benešovi z Třebíze u Slaného, který byl r. 1876 nejdůstojnější konsistoří za cooperatora do Klecan ustaven, získal sobě svou svědomitostí v zastávání svého úřadu lásku maličkých. Jsa spolu výtečným kazatelem slova božího, velmi blahodárně nejen ve škole, ale i v chrámu Páně působí.“

Zvyšující se počet školní mládeže si vynutil rozšíření školy v r. 1847 na dvoutřídní, v r. 1876 na trojtřídní, v r. 1880 na čtyřtřídní a v r. 1883 na pětitřídní. V r. 1887 byla pátá třída rozdělena na dívčí a chlapeckou. Školní obec až do r. 1896 tvořily: Klecany, Klecánky, Husinec, Řež, Zdibsko, Drasty, Větrušice, Hoštice, Zdiby, Veltěž a Přemyšlení. V r. 1896 byla zřízena škola ve Veltěži, a proto se odškolily Zdiby, Veltěž a Přemyšlení. Počet žáků v r. 1896 činil 437.

Dne 6. března 1902 byl Jiří Vlk jmenován čestným občanem Klecan. Do školní kroniky byl r. 1902 učiněn tento zápis:
„Vzácná událost je jmenování p. Jiřího Vlka, řídícího učitele v Klecanech čestným občanem obce Klecany. Pro významnost svou uvádíme doslovné znění věnování tohoto ve vyzdobené knize jubilantu odevzdané:“

Slovutný Pane!
Podepsanému obecnímu zastupitelstvu obce Klecanské naskytla se letos vzácná příležitost, aby vzdala úctu zásluhám učitele, který blahodárnou prací celého života věnoval dobru obce naší. Touto příležitostí jest jubileum Vaší čtyřicetileté příležitosti učitelské, činnosti 40 let věnované škole zdejší. Podepsané zastupitelství majíc na mysli vzácný tento zjev jest plně si vědomo, jak velikou zásluhou o blaho obce je zdárná Vašnostina činnost vyučovatelská a vychovatelská i Vašnostino příkladné působení v životě veřejném. Ráčil jste si tím zajistiti trvalou a vděčnou památku všech našich spoluobčanů, Vašich to žákův.
Učinilo tedy podepsané zastupitelstvo jen milou svoji povinnost a vyhovělo tím jistě přání všeho občanstva, když v sezení svém 6. března 1902 jednohlasně jmenovalo Vás, slovutný pane řídící, čestným občanem obce Klecanské.
Prosíme, abyste akt tento přijati ráčil, jako výraz svrchovaného našeho uznání a zasloužené úcty k Vám.

 Řídící učitel Jiří Vlk odešel na odpočinek po velmi náročné a záslužné práci při výchově a vzdělávání dětí a mládeže v r. 1904. Zemřel v Roztokách u Prahy 23. ledna 1926. Pohřben je v rodinné hrobce na hřbitově v Klecanech.

Učitel a básník Josef Kožíšek

Josef Kožíšek

Josef Kožíšek se narodil 6. července 1861 v Lužanech u Přeštic v rodině rolníka. Vyšší reálné gymnázium v Plzni ukončil v r. 1880 maturitou. Ještě v témže roce nastoupil do IV. ročníku Českého ústavu ke vzdělávání učitelů v Příbrami. Po úspěšném dokončení studia v červenci 1881 nastoupil dlouhou pedagogickou dráhu nejprve podučitele a později učitele na různých školách.

Prvním Kožíškovým působištěm byl Měčín, odkud odešel r. 1883 na školu v Třeboraticích a v roce 1885 do Klecan, tj. v době, kdy na klecanské škole působil jako řídící učitel Jiří Vlk. Přáním mladého učitele bylo osobně se setkat s tehdy velmi významným spisovatelem a zdejším kaplanem Václavem Benešem Třebízským. Třebízského předčasný skon však nechal toto přání učitele Kožíška nesplněným. I přesto se mladý učitel v Klecanech, kde byla v té době památka na Václava Beneše Třebízského velmi živá, rád zabydlel a také se zde oženil s dcerou rolníka z Hoštic Marií Tichou.

Následně r. 1895 nastupuje J. Kožíšek místo řídícího učitele v Zápech u Brandýsa nad Labem, kde se stal velmi oblíbenou osobností nejen mezi dětmi, ale i mezi zápskými spoluobčany. Krátce také působil na obecné škole v Horní Nové Vsi, odkud se však v květnu 1918 vrací do Záp. Odtud je Ministerstvem školství povolán do Státního nakladatelství v Praze, kde později zastával funkci ředitele literárního oddělení, a to až do svého odchodu na penzi v roce 1927. Josef Kožíšek zemřel v Úvalech u Prahy v den svých 72. narozenin, tedy 6. července 1933.

Josef Kožíšek se svou tvorbou určenou výhradně pro děti stal následovníkem Josefa Václava Sládka. Inspiraci často čerpal z lidové tvorby. Svá „dílka“ publikoval v časopisech jako např. Malý čtenář, Česká mládež nebo Květy mládeže. Celá řada jich vyšla souborně i v knižní podobě. V době svého působení v Zápech napsal svou snad nejvýznamnější práci - čítanku „Poupata“ a dále úvahy a spisy věnované metodice elementárního čtení.

Celkem vydal 12 knih (první v r. 1890), z nichž si připomeňme alespoň některé: Na výsluní, Pohádka lesa, Sedmikrásky, Děti z boudy, Špalíček moudrých básniček, Polámal se mraveneček, již zmíněné Rozpravy o čtení elementárním, Z didaktických pokusů ve třídě elementární a další.
 

 Kožížek Poupata

Text: Ing. Jitka Homoláčová

 


 

Kalendář

Důležité odkazy