Město Klecany - Městský úřad Klecany - oficiální web města Město Klecany - Městský úřad Klecany - oficiální web města

Dva pomníky Třebízskému

Ukřižovaný               Pomník VBT

 

Dne 24. 7. 1898 (4 roky po zřízení pomníku v blízkosti kostela), místní spolek „Třebízský“ uspořádal slavnost u příležitosti položení základního kamene k, v pořadí již druhému, pomníku Václava Beneše Třebízského. Tato událost nezůstala nepovšimnuta ani v tehdejším tisku.


Katolické listy na titulní straně věnovaly této události poměrně obsáhlý článek:
„Druhý (!) pomník V. Beneši Třebízskému v Klecanech. Maličká dědina Klecany má nebo bude míti dva pomníky jednoho muže, oblíbeného historického povídkáře Václava Beneše Třebízského. Jeden Myslbekův „Ukřižovaný“ – důstojný to v každém směru pomník přičinlivého a předčasně – bohužel – zesnulého vlasteneckého spisovatele u cesty z fary ke kostelu na hořejší části stromy stíněné stráně, jejž postavili tam čeští literáti, a druhý – na úbočí stráně pod kostelem, jejž umínil si tam postaviti místní (Klecanský) spolek, jenž přes všechny domluvy z vážných stran nechtěl spojiti se s družstvem, které vztýčilo na upomínku Třebízskému blíže kostela Ukřižovaného. Ukřižovaný není důstojným pomníkem Třebízského, že se mu má zbudovati nový „důstojný“ pomník?

Tento záležeti má ze žulového jehlancovitého podstavce (zhotoví sochař pan Žďárský) a z bronzového poprsí kněze povídkáře provedeného sochařem p. Šalounem. Návrh prof. St. Suchardy nebyl přijat. Dva pomníky téhož muže v jedné dědince, toť opětně kus naší české povahy, známka nesrovnalosti a přebytečného pomníkářství.
V Klecanech jest nadání Novotného pro chudou školní mládež, jehož roční úroky 50 zl. r. č. – arciť nedostačují, aby vyhověno bylo skutečné potřebě. Informovali jsme se na příslušných místech a upřímně myslíme, že by se i věci lépe posloužilo i památka vlastence kněze Třebízského důstojněji a trvaleji uctila a oslavila, jestliže by se sebraná částka na 2000 zl. věnovala na nadání Třebízského pro chudou školní mládež Klecanské školy!

Jak jsme se dále na tomto místě přesvědčili, jest pomník druhý pouze umíněnou choutkou dvou osob pp. R – ra a Z – ila. Všichni ostatní přístupni jsou a dávají za pravdu věcnějšímu uctění Benešovy památky.
Beneš Třebízský ve spisech svých postavil si trvalý pomník v celém národě.

Nynější pomník Klecanský všem osadníkům dostatečně připomíná horlivého kaplana Klecanského a nadání, jež po zralé úvaze navrhujem, bylo by nejvydatnějším zdrojem, z něhož by co rok Klecanská i vůkolní mládež čerpati mohla jak úctu, tak i vděčnost k světovému knězi – učiteli a obětavému nezištnému knězi – vlastenci. Národ český vedle daní nucených má příliš těžké břímě národních daní dobrovolných a převeliká škoda každé i sebe menší krůpěje, která zbytečně a nepředloženě přijde v niveč a na zmar, a neúčelně i nevěcně vyhozena by byla částka na 2000 zl. mělo-li by skutečně dojíti k postavení druhého pomníku V. B. Třebízskému, v odlehlé dědince, kde každému upřímnému ctiteli Třebízského, jenž odjinud tam zavítá, stačí dozajista pomník dosavadní.

Národní náš kapitál není přebytečný – neplýtvejme jím zbytečně, potomci nám za podobnou nehospodárnost naší žehnati nebudou! Nemáme jiného vřelejšího přání, jsme prodchnuti pravou láskou k Václavu B. Třebízskému, leč to, aby slovům našim bylo porozuměno tak, jak je cítíme, a věc bude nejšťastněji a nejplatněji rozřešena.“


Denní list Hlas národa píše:
„Vácslavu Beneši Třebízskému hodlá místní spolek v Klecanech postaviti – druhý pomník pod kostelem na stráni, kde již r. 1894 postavili oblíbenému povídkáři českému čeští literáti důstojný pomník – Myslbeka „Ukřižovaného“, pod nímž umístěn jest výrazný a pěkný reliéf Třebízského na zvláštní přání místního spolku Klecanského a nyní po 4 létech má se postaviti druhý pomník kaplanu spisovateli v téže obci z osobní jakési umíněnosti dvou občanů.

Z vážné strany radí se, aby ze sebraných 2000 zl. raději zřízeno bylo nadání Třebízského pro chudou školní mládež, pro kterou v obci jest pouze nadání Novotného (50 zl. ročních úroků), jež ovšem daleko nedostačuje, aby mohla obuví a šatstvem podělena býti všechna potřebná drobotina. Střízlivý pokyn tento zasluhuje zajisté všestranné pozornosti a úvahy a lze také bezpečně očekávati, že místní spolek Klecanský, poněvadž tu není věcného důvodu pro druhý pomník V B. Třebízského, účelněji užije peněz na trvalé uctění památky zřízením nadání pro chudou školní mládež, což také odpovídati bude duchu Třebízského, zkormouceného nad tolikerou bídou českého lidu.“

V Národních Listech byla pak uveřejněna zpráva o slavnosti položení základního kamene a následující den ještě vyšel článek, který kritizoval místního představitele církve v tom smyslu, že neprojevil dostatečný zájem o tento slavnostní akt a zdejší farář byl označen titulem „bojovník hierarchie“ s tím, že klerikalismus vůbec ve všem staví se proti národu. Tehdejší klecanský farář pt. Mejsnar byl nucen na tento článek reagovat vysvětlením, že „jestliže tedy nevlál při nedělní slavnosti žádný prapor s budovy farní, nebylo to zajisté žádnou demonstrací proti uctění památky Třebízského vůbec, ale bylo to jedině důsledkem té okolnosti, že v příčině způsobu uctění tohoto kněze a spisovatele názor farářův byl a jest jiný, než onen spolku Třebízský“.

A tak Klecany od těchto dob mají svou raritu – dva pomníky v blízkosti kostela zřízené z různých podnětů, ale věnované jedinému muži Václavu Beneši Třebízskému. Díky terénní členitosti Klecan a poměrné bujné zeleni však musí být návštěvník s oběma místy předem obeznámen, neboť svažitý terén města neumožňuje vzájemný pohled od jednoho pomníku ke druhému.

 

text: Ing. Jitka Homoláčová, fotografie: Ing. Kristýna Holubová