Město Klecany - Městský úřad Klecany - oficiální web města Město Klecany - Městský úřad Klecany - oficiální web města

Naučná stezka

Zajímavosti města spojuje vyznačená naučná stezka.

Stezka je vyznačena turistickou značkou modré barvy. Na trase jsou vyznačeny další odbočky na zajímavá místa. Pro lepší orientaci slouží čtyři panely umístěné ve městě a u přívozu Klecánky.

Po najetí kurzorem na cíl naučné stezky se zobrazí informační blok se základními údaji o příslušném cíli.

 
 

Naučnou stezku také zobrazíte na mapovém portálu města Klecany zaškrtnutím vrstvy Zajímavosti a turistika (sekce Vrstvy - vpravo nahoře). 

Autor trasy: J. Böhm
Grafické zpracování a realizaci zpracovali pro Městský úřad Klecany: Fiala & Šebek s.r.o.
Značení v terénu provedlo skautské středisko Havran Klecany.
Textová část: J. Novotný, Z. Šebek, D. Šebek.
Aktualizaci textů pro Městský úřad Klecany provádí: J. Homoláčová.
Historické fotografie jsou na těchto stránkách umístěny se svolením R. Melíška.
Současné fotografie poskytli: M. Lemon, K. Holubová, J. Homoláčová, M. Hůlová.  

Leták naučné stezky ke stažení:   leták    pdf  PDF - 1957 kB


Cíle naučné stezky: 

1. Zámek Klecany

zobrazit

  Zámek Klecany  zamek_soucasne

První písemná zpráva o Klecanech byla zjištěna v Deskách zemských půhoných a je z r. 1316. Zápis se zde zmiňoval o Mladoňovi z Klecan. Další dochovaná zmínka je z r. 1332, kdy Klecany koupil od Ditlina Glasera pražský měšťan Bohuslav Olbramovec, který r. 1357 převedl své statky v Klecanech na syna Šimona. Ten opustil Prahu a za své sídlo si zvolil Klecany. Během 14. století byly Klecany rozděleny mezi několik majitelů, ale ta část, kde je r. 1380 připomínána tvrz, patřila stále Olbramovicům. Roku 1418 ves s tvrzí, kostelem a krčmou získává staroměstský měšťan německého původu Mikuláš Meixner z Jevíčka řečený Gewicer.

Ten musel jako odpůrce husitů uprchnout a jeho majetek po konfiskaci připadl Starému Městu pražskému. Obec Starého Města pražského Klecany nabídla Gewicerovým potomkům za 280 kop grošů, což zřejmě přesáhlo jejich finanční možnosti a proto Klecany i s Klecánkami za ně vyplácí královský podkomoří Jan Dražický z Kunvaldu za slib, že obec pak přejde do majetku pánů z Kunvaldu, k čemuž opravdu došlo, a to roku 1435. Ti mají Klecany v držení až do osmdesátých let 15. století, kdy Klecany získává vladyka Petr Pašinka z Trojanovic. Z jeho držení přecházejí Klecany r. 1507 na Zikmunda Hromadu z Boršic. Tomu se podařilo vyprosit u krále Vladislava II. povýšení vsi na městečko.

Roku 1550 Zikmundův syn Jan jednu část obce prodává Oldřichovi z Prostiboře a na Lochovicích a druhou Kašparu Zelenderovi z Prošovic. Oldřich z Prostiboře prodává svůj díl Arnoštovi Bryknarovi z Brukštejna a na Libni, ten však byl se svým sousedem v neustálém sporu a tato pře se rozřešila až roku 1562, kdy Zelender z Prošovic prodává svůj díl Jiříkovi Vchynskému ze Vchynic. Další písemná zpráva o Klecanech je až z roku 1598, kdy již má celou ves v držení Jan Služský z Chlumu. Panství však bylo zadluženo a jeho synové jsou nuceni ho roku 1607 prodat. V této době se začínají objevovat první zmínky o zdejším zámku. V letech 1613 – 1616 je majitelem klecanského panství Radslav z Vřesovic A od r. 1616 se Klecany dostávají do držení Anny Fürstenberkové, rozené z Lobkovic, která Klecany připojuje ke statku v Chvatěrubech. Roku 1654, Klecany samostatně prodává Kryštof Popel z Lobkovic Adamu Matyášovi z Trautmannsdorfu.

Dalším známým majitelem je roku 1691 Václav Vojtěch ze Šternberka. Při koupi byl dosud nedokončený zámek popsán jako trojkřídlá budova uprostřed hospodářského dvora, ze dvou stran chráněná příkopem. Hlavní jižní průčelní křídlo bylo dvoupatrové s velkým sálem zdobeným štukem a menším pokojem s krbem v horním poschodí. Půda nad nimi byla upravená ke skladování obilí. Obě boční křídla byla patrová. Levé západní, na rozdíl od dokončeného pravého východního se sedmi obytnými místnostmi v patře, bylo vystavěno jen po střechu. Tři místnosti v patře nebyly dokončeny a pod nimi byla zřízena stáj a chlév. Stropy místností v obou vyšších patrech průčelí budovy byly zdobeny štukem a freskami. Západní křídlo bylo zastřešeno, nedokončené místnosti v prvním patře byly využívány ke skladování obilí a v přízemí pod nimi zůstaly maštale.

Náklady na dostavbu zámku byly příliš veliké a tak zámek přechází do vlastnictví věřitelů, od nichž ho roku 1727 kupují Clam-Gallasové, v jejichž držení je až do r. 1803. V této době zámek dvakrát navštívila císařovna Marie Terezie, poprvé r. 1754 a podruhé r. 1757. Hrabě Kristián Filip Clam-Gallas zámek prodává bývalému nájemci nelahozevského panství Janu Woborzilovi. Jeho rodina drží zámek do roku 1847, kdy ho kupuje tehdy významný cukrovarník, Antonín Balle. Posledním soukromým majitelem zámku byl od r. 1892 Jindřich Benies.

Jeho žena Matylda Beniesová byla nucena z důvodu záchrany rodiny souhlasit z rasových důvodů s rozvodem a znovu se provdat za Němce Weinzenbecka a r. 1942 prodat zámek organizaci Hitlerjugend. V r. 1944 jsou zámek i přilehlé klecanské letiště obsazeny německými vojsky.

Zámek během své existence třikrát vyhořel, a to v letech 1827, 1857 a 1924. Po prvním požáru zůstalo již průčelní křídlo jednopatrové a později bylo dodatečně přistavěno i čtvrté severní křídlo. Na zámecké budově jsou patrné barokní vikýře. Obnova zámku byla provedena v empírovém slohu podle návrhu Kašpara Předáka.

Po r. 1945 sídlila v zámku Ústřední škola Československého svazu mládeže a od roku 1950 až do r. 1990 zde působila Československá lidová armáda (od r. 1989 Armáda Československé republiky).

Ministerstvo obrany převádí zámek do majetku obce. V roce 1992 byl zámek i s parkem prodán firmě AZ SERVIS. Od r. 1990 do r. 2003 došlo téměř k devastaci zámku, neboť nový majitel se o nemovitost nestaral a v roce 2003 ji převádí do vlastnictví současného majitele, kterým je firma BECK Group, a.s.

Současný majitel provedl rozsáhlou rekonstrukci zámku i přilehlých prostor a celý objekt je již opět schopný užívání. Zámek není přístupný veřejnosti.

2. Socha sv. Jana Nepomuckého

zobrazit

socha_sv_jana_1  socha_sv_jana_2

V blízkosti kostela v parčíku za autobusovou zastávkou je umístěna barokní socha z 18. století, věnovaná jednomu z českých zemských patronů Janu Nepomuckému. Jan Nepomucký byl od r. 1389 kanovníkem vyšehradské kapituly a generálním vikářem ve věcech duchovních arcibiskupa Jana z Jenštejna. Jan byl z příkazu krále Václava IV. umučen na staroměstské rychtě stojící na rohu dnešních ulic Rytířské a Na Můstku a jeho tělo bylo svrženo do Vltavy z Karlova (dříve Juditina) mostu. Znovuobjevení jeho těla je spojováno s řadou legend.

3. Kostel Nanebevzetí Panny Marie

zobrazit

Kostel Klecany - historie  kostel_nanebevzeti_panny_marie 

 

Klecanský kostel je zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie. První písemná zmínka je z roku 1332. Původně gotická stavba byla přestavěna v barokním slohu. Doklady o přestavbě kostela se nedochovaly, pouze v Pamětní knize farnosti je zaznamenáno, že kostel byl rozšířen v letech 1748 – 1749. A dále je zde zaznamenáno, že za pana faráře Vojtěcha Schauera, který v Klecanech působil v letech 1813 – 1833, byla postavena kolem kostela hřbitovní zeď a kostnice.

V r. 1825 byl kostel vymalován a znovu postaven hlavní oltář. K další rozsáhlejší opravě, včetně interiéru kostela došlo v r. 1880. V Pamětní knize farnosti je m.j. uvedeno, že byl pozlacen a zvětšen oltář, u ak. malíře Viléma Kandlera byl objednán obraz Nanebevzetí Panny Marie, schod do presbytáře byl dán nový – mramorový, chrám byl vymalován, za oltářem bylo proraženo okno atd. V historických pramenech je blíže zaznamenána až úprava z r. 1892, která byla provedena ve stylu novorenesančním podle návrhu architekta Jana Vejrycha. Nově byly v kostele umístěny též varhany s 8 rejstříky z dílny pražské firmy Rejna a Černý. Malba na stropě v presbytáři, v chrámové lodi i obraz sv. Josefa byly od Vojtěcha Bartoňka. Na kostelní věž, která byla o něco zvýšena, byla zhotovena nová báň i kříž. V báni byla pak uložena pamětní listina s popisem této obnovy kostela. Kolaudace přestavby kostela proběhla v dubnu 1894.

Od tohoto roku byla postupně provedena řada dílčích oprav. K zásadní úpravě ve stylu modernizace došlo v r. 1978 – dosavadní oltář byl nahrazen 1,5 tunovým kamenným kvádrem, kostelní lavice byly odstraněny a nahrazeny židlemi, zrušena byla též kazatelna. Ke generální opravě věže došlo v r. 1991, kdy byla nahrazena stará krytina a vyměněny byly rovněž ztrouchnivělé a dřevomorkou napadené trámy. V rámci této opravy došlo také k otevření makovice, v níž byla uložena zinková krabice s dokumenty z r. 1880 a 1892. Poškozené listy byly nahrazeny opisy a spolu s novými jsou opět uloženy v makovici kostela.

Dne 20. června 1999 byl do věže kostela umístěn nový zvon „Václav“. O klecanských zvonech se dozvíte více na těchto webových stránkách pod odkazem: Město Klecany - Zvony.

 

4. Socha svatého Václava

zobrazit

 socha sv. Václava   socha sv Václava

Z pravé strany před kostelem, v místech, kde původně stával dubový kříž je umístěna na sloupovém podstavci socha sv. Václava, pocházející z 2. poloviny 17. století. Původně byla označována za sochu sv. Floriána. V kronice obce Zdiby, kam Přemyšlení patří, je však uvedeno, že v Klecanech nastoupil nový kněz Josef Mejsnar, který sochu nechal převést do Klecan, předělat ze sv. Floriána na sv. Václava a umístěna jest před kostelem klecanským. Roku 1896 byla na svátek Všech svatých obnovená socha posvěcena jako socha sv. Václava a takto je i vedena ve Státním seznamu kulturních památek.

5. Pomník s Myslbekovým Ukřižovaným

zobrazit

Pomník s Myslbekovým Ukřižovaným  ukrizovany_zima  Myslbekův Ukřižovaný kh

 

V blízkosti sochy sv. Jana Nepomuckého je umístěn pomník z r. 1894 k uctění památky kaplana a spisovatele Václava Beneše Třebízského. Postaven byl díky sdružení českých literátů a je zhotoven z jemného hořického pískovce v sochařské dílně bratranců Ducháčkových v Praze.

Pomník tvoří dvě části – více než 3 m vysoký kříž s ukřižovaným Kristem z dílny Josefa Myslbeka a z téměř čtyři metry vysokého podstavce s kamenným zábradlím v barokním stylu. Podstavec je dílem Jiřího Stibrala. V dolní části pomníku je umístěn reliéf Václava Beneše Třebízského od Josefa Mařatky. Náklady spojené se stavbou pomníku hradil, a to včetně poskytnutí potřebného pozemku tehdejší majitel zámku Jindřich Benies.

 

6. Fara

zobrazit

Fara - historie Fara Klecany - současné foto

 

Necelých 150 m západním směrem od kostela stojí klecanská fara. V pamětní knize římsko – katolické církve se dočteme, že fara byla postavena společně se sýpkou a stájemi v roce 1766. Od založení do současnosti je využívána ke svému účelu a rovněž byla průběžně stavebně upravována a renovována.

Od r. 1876 působil na klecanské faře český spisovatel a katolický kněz Václav Beneš Třebízský. Kaplanka na klecanské faře, v níž V. Beneš Třebízský bydlel je zachována jako pamětní síň s původním inventářem a předměty, které V. Beneš Třebízský používal. V roce 2010 byl před klecanskou farou slavnostně odhalen informačního panel o životě a díle Václava Beneše Třebízského. Panel byl pořízen Maticí českou, sekcí Společnosti Národního muzea ve spolupráci s Městským úřadem Klecany.

 

7. Obecná škola - Zdravotní středisko

zobrazit

Škola - historie Zdravotní středisko - současné foto

Školství má v Klecanech velmi hlubokou tradici. Již v r. 1771 za vlády císařovny Marie Terezie byla v Klecanech zřízena jednotřídka. Postupně docházelo k rozšiřování tříd (r. 1847 – dvoutřídka, r. 1876 – trojtřídka, r. 1880 – čtyřtřídka a od r. 1883 již pětitřídní škola). V budově č.p. 17 bývala škola od r. 1864. V r. 1880 byla rozšířena přístavbou patra. K rozdělení páté třídy na dívčí a chlapeckou došlo v r. 1887. Škola v této budově fungovala až do r. 1967, kdy bylo zahájeno vyučování v nové pavilónové škole, která se nachází ve východní části Klecan za sídlištěm, po levé straně při výjezdu směrem na Přemyšlení. V areálu pavilónové školy se nyní nachází také mateřská školka, základní umělecká škola a od dubna 2012 i víceúčelový sportovní areál s možností využití běžecké dráhy, hřiště pro fotbal, basketbal, házenou, volejbal, tenis a další sportovní aktivity. Areál slouží nejenom žákům klecanské školy, ale také veřejnosti.


Klecanskou školou prošlo za léta její existence hodně učitelů, řídících učitelů a v pozdější době ředitelů. Za všechny alespoň připomeňme řídícího učitele Jiřího Vlka (1842 – 1926), který pocházel ze staré klecanské učitelské rodiny a jednoho z učitelů, působících během své pedagogické kariéry také v Klecanech, Josefa Kožíška (1861 – 1933), autora dnes již legendárního slabikáře pro děti nazvaného Poupata.


Budova č.p. 17 je nyní využívána jako zdravotní středisko, kde sídlí praktický, dětský a zubní lékař i lékárna.
 

Pod budovou střediska je dům č.p. 87 – první funkcionalistická vila postavená mimo území Prahy.

8. C.K. schody

zobrazit

 ck_schody  ck_schody_horni

Z náměstí ke kostelu vedou schody dříve zvané Císařské. V pamětní knize římsko – katolické církve se dočteme proč právě Císařské: Roku 1852 se na zimu zarovnával pahorek pod farním kostelem, a to z toho důvodu, aby mohly být postaveny kamenné schody ke kostelu. Stavba schodů byla také ihned zahájena a tyto obdržely název Císařské schody (c.k. schody), na věčnou památku zázračné záchrany Jeho Veličenstva císaře Františka Josefa, neboť ten ze všech nejvyšší byl za jasného dne při promenádě v sídelním městě Vídni přepaden zezadu nožem (18. února 1853) hanebným ničemou jménem Libenyi, rozeným z Uher. O jejich postavení se nejvíce zasloužil současný starosta pan Jan Strach, který uspořádal sbírku na pokrytí stavebních nákladů, které mají činit 300 zlatých konvenční měny. Nezdá se ale, že by pískovec hodlal být trvanlivý, pochází ze zeměšského pískovcového lomu.“ Následujícího roku byly na památku oslavy sňatku císaře Františka Josefa s princeznou Alžbětou Bavorskou, který se konal 24. dubna 1854, vysázeny po obou stranách schodů dva císařské stromy – lípy.

Franz   Sissi

 

Spodní část schodiště je stále používána, se znatelnými stopami rekonstrukcí a zchátralá, horní část, která končí u boční branky ke kostelu, je silně nahlodaná zubem času a již neúprosně mizí mezi bujným porostem.

 

9. Benešovka

zobrazit

 Benešovka kříž  Benešovka

Další místem, které v Klecanech připomíná dobu působení Václava Beneše Třebízského je malý palouček v klecanském háji, zvaný Benešovka. Na tomto místě nechal kdysi správce velkostatku Josef Janáček postavit svému příteli Václavu Beneši dřevěnou lavičku s křížkem, na které Třebízský rád sedával a vyhlížel do krajiny. Ještě v 50. letech minulého století zde stávalo torzo křížku. V současné době může návštěvník v těchto místech spočinout na lavičce a rozjímat pod korunami vzrostlých stromů.

10. Pyramida

zobrazit

 Pyramida

 

Místo v háji zvané „U Pyramidy“ a samotná zděná mohyla pochází z dob romantické úpravy Klecanského háje v druhé polovině 19. století. Podle ústního podání je zde pohřben oblíbený pes majitele zámku, v dalším lidovém podání se pod ní nachází vchod do podzemních chodeb, které mají vést až pod Levý Hradec.

11. Hájovna

zobrazit

hajovna

V severní části klecanského háje, přibližně 100 m od silnice, která vede z Klecan směrem na Řež a Máslovice se do dnešní doby zachovala hájovna, která byla součástí klecanského panství a patřila majitelům zámku. O stáří stavby svědčí číslo popisné 3 (zámek má č.p. 1). Hájovna s blízkým rybníčkem tvoří malebné zákoutí, typické pro český venkov. V současné době je hájovna po restitučním řízení ve vlastnictví soukromých osob.

12. Okopy

zobrazit

letadlo

Okopy neboli ochranné valy letadel jsou památkou na druhou světovou válku. Letiště v Klecanech vybudovala za války německá Luftwaffe a po jejím skončení v r. 1945 bylo letiště předáno Českému národnímu aeroklubu jako výcvikové středisko. V roce 1951 začala v Klecanech působit Československá lidová armáda a byl zřízen 50. letecký pluk. Do všeobecného povědomí lidí se tento pluk zapsal fungováním ženské letky. Činnost klecanského letiště byla ukončena v r. 1963.

13. Vyhlídka

zobrazit

Vyhlídka - historie

Vysoko nad Vltavou jsou dvě vyhlídková místa. Jedno je v naší Naučné stezce označeno číslem 13 a druhé číslem 24. Z vyhlídky nad Vltavou se naskytne překrásný pohled do údolí řeky s výhledem na Levý Hradec a na plavební komoru. A pokud bude mít návštěvník této vyhlídky štěstí nebo dostatek trpělivosti, může zachytit současné prolínání 4 druhů dopravních systémů – letadla z blízkého letiště Praha – Ruzyně, vlaku jedoucího směrem ku Praze nebo směrem na Ústí nad Labem, lodě ať již nákladní nebo výletní a po silnici se pohybující auta. Z ptačí perspektivy vše vypadá jako expozice obřího modelu krajiny, v níž je zachycen skutečný život.

 

14. U sedmi dubů

zobrazit

 list dubu   zalud

Další zastavení na naší stezce se jmenuje U sedmi dubů. Na tomto místě vyrostlo ze společného základu 7 kmenů dubu, na nichž se již podepsal zub času a z původních 7 kmenů dnes zůstaly dva. Ale dubům se v klecanském háji a v celých Klecanech i jejich okolí daří poměrně dobře. Především pak dubu letnímu (Quercus robur), česky zvanému křemelák. Koruna dubů bývá mohutná, nepravidelně rozložitá. Dub letní kvete v dubnu až květnu a jeho plodem jsou žaludy, které má velmi ráda i u nás hojně rozšířená černá zvěř.

divoké prase

15. Turecká líska a platan - Klecanský háj

zobrazit

 líska plod   platan

Klecanský háj je typickým listnatým porostem s vtroušenými jehličnany. Základ listnatého porostu tvoří dub letní (Quercus robur ), dub zimní (Q. petraea), javor mléč (Acer platanoides), javor klen (A. pseudoplatanus) i javor babyka (A. campastre). V menší míře jsou zastoupeny habry (Carpinus), lísky (Corylus), břízy (Betula) i akáty (Robinia). V bylinném patře háje pak najdeme byliny typické pro nižší nadmořské výšky jako např. podběl lékařský (Tussilago farfara), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), dymnivka dutá (Corydalis cava), sasanka hajní i pryskyřníkovitá (Anemonoides nemorosa, A. ranunculoides), kokořík lékařský (Polygonatum odoratum) a vzácně se vyskytuje i lilie zlatohlávek (Lilium martagon) a mnoho dalších bylin.
Zcela ojedinělé, ale o to impozantnější jsou v centru háje rostoucí turecká líska (Corylus colurna) a platan (Platanus). Turecká líska je charakteristická svými plody, obalenými hustými „chlupatými“ cípy. Oříšky jsou o něco větší než u lísky obecné a mají výrazně tvrdší skořápku. Platan lze jednoznačně identifikovat podle nápadné šedé až žlutohnědé borky, která se odlupuje v tenkých velkých plátech a kmen je pak nápadně skvrnitý.

16. Čertovka

zobrazit

 

V odborných časopisech, které se zabývají archeologií, je možné nalézt zmínku o cestě zvané Čertovka, a to v souvislosti s přilehlým středověkým hradištěm. Čertovka pravděpodobně umožňovala obyvatelům Hradiště bezpečný a rychlý sestup k vodě i podstatné ovládání plavby po řece a brodu. Poprvé je tato cesta písemně uváděna k r. 1787 jako „svahem dolů běžící po Hradišti starobylá cesta, která na dolním konci vyúsťuje v romantickou stezku mezi dvěma skalními hřbety“. Zda současný materialisticky založený výletník označí tuto kamenitou, v dávných dobách uměle ve skále vylámanou stezku, za romantickou, není zcela jisté. Ale jisté je, že je Čertovka nejkratší cestou z Klecan k Vltavě do Klecánek a na tom se celá staletí nic nezměnilo.
Podrobnější informace o archeologických výzkumech na území Klecan naleznete na stránkách města v článcích Nálezy středověkých hrobů, Pohřebiště Klecany I a Pohřebiště Klecany II.

17. Slovanské hradiště

zobrazit

 

V blízkosti Čertovky byl v r. 1965 dokončen archeologický výzkum Na Hradišti, při kterém byly m.j. objeveny zbytky starých valů. V srpnu 2000 byly v souvislosti s výstavbou rodinného domu v této lokalitě objeveny další archeologické nálezy. Výzkum začal 1. září 2000 a zjištěno bylo 39 hrobů. Toto pohřebiště leží uvnitř původního hradiště a je označováno jako Klecany II, neboť časově současné pohřebiště je prokázáno v prostoru zámeckého parku. Hroby tvořily asi čtyři řady orientované směrem od západu k východu. Mrtví byli do hrobů ukládáni v napřímené poloze na zádech s rukama podél těla a s jednotnou orientací západ – východ. Hroby žen i dětí byly poměrně bohatě vybavené, zatímco hroby mužů obsahovaly v některých případech jen nůž.
Podrobnější informace o archeologických výzkumech na území Klecan naleznete na těchto stránkám v článcích Nálezy středověkých hrobů, Pohřebiště Klecany I a Pohřebiště Klecany II a také v Oblastním muzeu Praha – východ.

18. Pomník od Ladislava Šalouna

zobrazit

pomník Ladislava Šalouna historie    Pomník od Ladislava Šalouna

 

Ve svahu asi 150 m pod kostelem je další pomník Václava Beneše Třebízského. Základní kámen tohoto pomníku byl položen 24. července 1898. Pomník byl zřízen spolkem „Třebízský“ a hrazen byl ze sbírky uspořádané mezi občany, která vynesla 2 000 zlatých. Pomník tvoří bronzové poprsí umístěné na žulovém podstavci. Autorem bronzového poprsí V. Beneše Třebízského je známý sochař Ladislav Šaloun. Žulový podstavec zhotovil sochař Žďárský. Klecany výstavbou tohoto pomníku získaly svou pozoruhodnost – dva pomníky stejnému spisovateli. V současné době tento pomník obklopují vzrostlé stromy a příležitostně v letních měsících zde bývají pořádána divadelní představení místního ochotnického souboru.

 

19. Pomník padlým I. a II. světové války

zobrazit

Pomník padlým    Pomník padlým I. světové války

Pomník padlým    Pomník padlým

Současnou dominantou náměstí Václava Beneše Třebízského je pomník padlým v I. a II. světové válce. Tento pomník je dílem akademického sochaře Jana Drobníka. Pomník byl slavnostně odhalen 28. října 1922. Původně byl umístěn v dolní části náměstí, odkud musel být při výstavbě nákupního střediska v r. 1977 přemístěn. Pomník byl během své existence několikrát opravován, v r. 1998 pak poměrně rozsáhle, neboť rok před tím byl poškozen neznámým vandalem. U pomníku padlým se každoročně konají slavnostní shromáždění u příležitosti konce 2. sv. války a u příležitosti výročí vzniku republiky.

V prosinci 2012 byla dokončena revitalizace náměstí.

20. Lípa

zobrazit

Lípa

V r. 1977 dosáhl počet obyvatel tehdejšího Československa patnácti milionů. Zásluhu na tom měli Milada a Karel Vokáčovi z Klecánek, jímž se 28. 3. narodil syn Stanislav, který byl právě patnácti miliontým „občánkem“ ČSSR. Na památku této významné události byla na náměstí vysazena pamětní lípa.

21. Obchod "U Felixů" – klecanský pivovar

zobrazit

   obchod u Felixů

 

S domem U Felixů je spojena historie klecanského pivovaru. Zmínky o existenci pivovaru v Klecanech se vyskytují již v době, kdy Klecany vlastnil Václav Vojtěch ze Šternberka, tj. v letech 1691 - 1713. V této době se však pivovar nacházel v blízkosti dnešní hájovny. V polovině 18. století, v době vlastnictví Gallasů, vařil klecanský pivovar téměř 1 000 hl piva ročně. V 70. letech 19. stol. pivovar vlastnila rodina Lendeků. V té době už zdejší pivovar jen těžko vzdoroval konkurenci pivovarů okolních. Když klecanské panství koupila rodina Beniesů byl pivovar již v budově při pravé straně cesty z náměstí směrem do Klecánek. Pivovar tvořily tři za sebou řazené jednopatrové budovy, z nichž prostřední byla ve směru do stráně rozšířena o krátké křídlo. Zde mohl být původní chladící štok a v prostřední budově zřejmě bývala varna. V této době však byla činnost pivovaru již ukončena. Poté byl objekt prodán rodině Felixů, kteří zde zřídili pražírnu kávy. Za tím účelem nechali vybudovat mohutný komín a část objektu sloužila jako obchod. Většina členů rodiny Felixů zahynula za 2. sv. války v koncentračních táborech. Po r. 1948 přešel dům do vlastnictví státu a sloužil částečně jako obytný a v části byl stále obchod. Po r. 1989 byl tento objekt vrácen v restituci dědicům původních majitelů. V současné době je však bohužel v dezolátním stavu.

 

22. Klecánecký (Skalní) mlýn

zobrazit

 

V zatáčkách, vedoucích dolů z Klecan směrem k Vltavě, stojí po levé straně budova bývalého mlýna. Má č.p. 1 a říká se mu Klecánecký nebo také Skalní mlýn. Původním majitelem mlýna byl František Tomše, za jehož působení se stal mlýn jakýmsi společenským střediskem. Mezi besedníky, kteří se zde scházívali, nechyběl ani Václav Beneš Třebízský. Po F. Tomšovi převzal Klecánecký mlýn František Hansl, který ho v r. 1885 přestavěl. Pozdějším majitelem mlýna byl klecanský pekař Václav Soukup, který mlýn pronajímal. V r. 1935 si mlýn, který již v té době pracoval na elektrický pohon, pronajal Antonín Bassy (1899 – 2003). Ten si mlýn později koupil a byl posledním „úřadujícím“ mlynářem na Klecáneckém mlýně. Ve vlastnictví A. Bassyho se mlýnu dařilo a tak mohl být ještě v r. 1942 zrekonstruován. Mlýn byl vybaven dvěma válcovými stolicemi, elektromotorem o výkonu 25 HP a v r. 1946 bylo přistavěno skladiště o ploše 160 m2. Po r. 1948 byl mlýn znárodněn a v r. 1953 byl zrušen úplně. Pokud jste si povšimli data narození a úmrtí pana Bassyho, tak nejde o překlep. Antonín Bassy byl nejstarším občanem Klecan a zemřel ve věku 104 let v domově důchodců v Panenských Břežanech.
V současné době mlýn vlastní vnuk A. Bassyho a celý objekt slouží k bydlení.

 

23. Klecanský jez a správa zdymadla

zobrazit

Klecanský jez a správa zdymadla - historie   Jez Klecánky současné foto

 

Když dojdete z Klecan do Klecánek, otevře se před vámi krásné údolí vytvářené po staletí Vltavou. V Klecánkách najdete jeden z nejstarších jezů na Vltavě. Klecanský jez byl zbudován firmou Lanna a funguje od r. 1899. Původní, starý hradlový jez byl postupně rekonstruován až do dnešní podoby. Starý jez zůstal zachován tak, že jeho konstrukce je sklopena na dně řeky. Jednotlivá jezová pole nového jezu jsou hrazena ocelovou dutou klapkou podpíranou hydraulickými válci. Kapacita jezu je 650 m3. Stavba nového jezu byla zahájena počátkem r. 1978 polskou firmou Budimex. Při výstavbě nového jezu se zachovala původní vorová propust, která byla využita v r. 1985 k postavení malé vodní elektrárny. Ve spolupráci s ČKD Blansko zde byly umístěny 4 přímoproudé Kaplanovy turbiny, které mohly dosahovat průměrného výkonu až 40 KWh. Pro zlepšení zhodnocení průtoku byla v r. 2 000 zahájena výstavba nové elektrárny se dvěma turbínami typu SemiKaplan s průměrem oběžného kola 2 300 mm Hydrohrom SSK. Každá turbína o hltnosti 20 m3/s.
Zajímavá je rovněž budova správy jezu, nejen pro svou architekturu, ale i proto, že jsou na její zdi zaznamenány výšky hladiny Vltavy při povodních od roku 1890. Nejhorší povodeň (viz příloha zpravodaje z 5.7.2012) zažily Klecánky v r. 2002, kdy hladina Vltavy stoupla o 9,37 m nad normál.
Přibližně kilometr pod jezem, po toku řeky, jsou plavební komory, ke kterým vede horní plavební kanál o délce 936 m.

O jezu se dozvíte více na těchto webových stránkách pod odkazem - jez Klecany.

 

24. Vyhlídka nad jezem

zobrazit

  Kříž na Vlasini

vyhlídka nad jezem na Klecánky Svěcení kříže na Vlasini

Přímo nad budovou správy jezu se vypíná vysoká strmá skála, na jejímž vrcholu je umístěn dřevěný kříž. Pokud návštěvník Klecánek půjde lesní pěšinou zvanou Liščí díra stále do kopce a na jejím konci otočí své kroky o téměř 180° a dále půjde po horní hraně terénu po vyšlapané cestě směrem na západ, dojde na druhou z klecanských vyhlídek, která se nachází na Vlasini. Na vrcholu skály nad jezem je měřický bod číslo 233. V době před cca 40 lety se na tomto místě nacházela dřevěná měřická věž umístěná na vyzděném podstavci, v jehož středu byl osazen měřický znak. Měřická signalizace však neodolala běhu času a vandalů a tak nejprve lehla popelem dřevěná konstrukce věže a později došlo i ke zničení zděného podstavce. Na vrcholu této skály je v současné době vztyčen nový kříž, který zhotovil Jan Busch. Umístění kříže není přesně identické s měřickou značkou, zato však vytváří hezkou dominantu skalního masivu. Nový kříž je z akátového dřeva stromu, který byl pokácen pod koslelem. Kříž byl 8. května 2011 vysvěcen klecanským páterem P. Kunešem.
Z této vyhlídky je možné zhlédnout tu část Klecánek, která vede směrem k sousední obci Brnky a odtud je možné se po pravém břehu Vltavy dostat dál až do pražské ZOO v Tróji. Na protějším břehu řeky jsou vidět Roztoky i přilehlá část Prahy. Shora je také hezký výhled na jeden z historických přívozů na Vltavě, který byl v r. 2011 zrekonstruován a jehož služeb lze využít jak podle platného plavebního řádu, tak i po předcházející domluvě s panem převozníkem mimo něj.

 

25. Černá skála

zobrazit

 cerna_skala_zima  cerna_skala_leto

 

Při zpáteční cestě z vyhlídky nad jezem směrem do Klecan je po pravé straně cesty skála zvaná Černá nebo též Masarykova. Jméno po prvním československém prezidentovi dostala na památku jeho návštěvy tohoto místa. Návštěva se uskutečnila 16. července 1920 a připomíná ji pamětní deska umístěná na skále. Každý rok v předvečer výročí narození Tomáše Garrique Masaryka (7. 3. 1850 – 14. 9. 1937) se na tomto místě koná vzpomínkový obřad.

cerna_skala_deska

26. Hřbitov

zobrazit

 hřbitov  hrbitov_Monika_Hůlová

První hřbitov v Klecanech byl kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie, zde byla také kostnice a márnice. Od r. 1855 slouží k poslední cestě místních lidí i lidí z okolních vsí hřbitov nový. Jeho zadní část je právě z r. 1855 a o přední část byl hřbitov rozšířen v r. 1932. Na zdejším hřbitově odpočívají i velmi významní klecanští občané. Je zde např. hrobka rodiny Vlků, hrobka rodiny Novotných ze Drast, svůj věčný sen tady sní známý ovocnář a zahradník Václav Maruška nebo generálmajor Jan Bret, nositel Řádu Bílého lva. K pozoruhodnostem klecanského hřbitova patří rovněž upomínkový pomník na letce Tassilo von Schaumburg, prince Hanavského, který v Klecanech havaroval při ukázce letecké akrobaticie. Pomník sem byl umístěn v r. 2001.

 

 

Kalendář

Důležité odkazy