Město Klecany - Městský úřad Klecany - oficiální web města Město Klecany - Městský úřad Klecany - oficiální web města

Pomník padlým v I. světové válce

 Pomník padlým histrorické foto

Jediným dobovým písemným dokumentem ohledně návrhu jakým způsobem uctít památku padlých vojáků na bojištích I. sv. války je zápis ze zastupitelstva obce ze dne 12. prosince 1918, kde navrženo bylo, aby „na místo četných diplomů učiněny byly obcí politickou a osadou Klecanskou tato věnování:

1. Na založení fondu pro podporu válečných invalidů, vdov a sirotků              12 000,- Korun
2. Na sbírky pro sirotky po padlých legionářích                                                       1 000,- Korun
3. Na čestný dar pro legionáře zdejší politické obce                                             1 500,- Korun
4. Na ošacení chudých školních dítek a na zakoupení školních pomůcek      1 000,- Korun“

Návrh byl schválen na slavnostním zasedání zastupitelstva, které se konalo dne 15. 12. 1918 a připomínka vzniku samostatného československého státu byla pro budoucí časy podpořena zasazením „Lípy Svobody“ před budovou obecního úřadu.

Až o 3 roky později byl paní Antonií Reichlovou napsán tento dopis:

„P.T. Pozůstalým po padlých zemřelých vojínech v Klecanech.
Já níže podepsaná dávám tímto všem pozůstalým na uváženou, zda by nebylo lépe na místě zamýšleného zřízení obecního albumu, žádati sl. obecní radu místní o postavení pomníku našim padlým manželům a otcům k uctění jejich památky.
Kdo z pozůstalých jste pro postavení pomníku račte laskavě potvrditi na tomto oběžníku, který bude předložen na žádost naší sl. obec. zastupitelstvu.
V Klecanech dne 22. prosince 1921.“

Uvedená výzva paní Reichlové byla pravděpodobně první počinem k postavení pomníku.
Dne 22. dubna 1922 byl přijat obecní správní komisí tento závěr:

„Předseda p. Karel Smolík zmíniv se o zahájení akce ze strany osadního zastupitelstva v příčině postavení pomníku k uctění památky padlých a zemřelých vojínů ve světové válce, kteří před nastoupením své vojenské služby v politické obci Klecany bydleli a činí dotaz, neměl-li by býti též učiněn návrh obecní finanční komisi by se o nějakém příspěvku vyjádřila, zda-li se má a v jaké výši příspěvek na zbudování pomníku věnovat.
K návrhu p. V. Hrubýho usneseno učiniti obecní finanční komisi návrh na věnování obnosu Kč 4 000,- pro zmíněnou akci s tím doložením, že zmíněný obnos uhražen bude z daňových přebytků s nimiž při zdělávání obecního rozpočtu pro příjem počítáno býti nemohlo, ježto v té době nebyly nám ještě známy.“

Panem starostou byly dále v této věci osloveny všechny místní spolky, které rovněž souhlasily s postavením pomníku i s případným poskytnutím příspěvku. Vzhledem ke všeobecnému souhlasu se zamýšlenou akcí mohla být uzavřena smlouva tohoto obsahu:

  • „Obec Klecany objednává u p. Jana Drobníka, akademického sochaře v Kolíně, pomník padlým dle vzoru pomníku Horoměřického s úpravnými změnami dle plánku.
  • Pomník bude proveden umělecky z dobrého hořického pískovce a sice tak, aby mohl být na sv. Václava t.r. odhalen. Jména padlých a věnování bude vytesáno přímo v kameně.
  • Základ provede objednatel na svůj náklad, a sice do výše prvního stupně, první stupeň bude tedy z betonu.
  • Doprava z Kolína na místo určení stane se nákladem objednatele.
  • Obec Klecany zaplatí panu Drobníkovi po postavení 12 000,- Kč.
  • Ku stavění obec půjčí potřebné dříví, jednoho zedníka a přidavače.
  • Obec vyžaduje si právo provedený pomník prohlédnouti nestranným odborným znalcem, který o solidní a umělecky provedené práce resp. pomníku se vyjádří.
  • Smlouva tato nabude platnosti po jejím schválení obecním zastupitelstvem, které k účelu tomu v nejbližších dnech bude svoláno.

Podpis: Jan Drobník
Schváleno osadním zastupitelstvem ve schůzi konané dne 10. května 1922 – připojeno razítko a podpis starosty p. K. Smolíka a dalších devíti zastupitelů.“

Problém nastal s přepravou pomníku. Osadní úřad nejprve oslovil se žádostí o zapůjčení vozu k přepravě pomníku Ministerstvo národní obrany. To žádost zamítá s tím, že by se vozidlo velice opotřebovalo a nutné opravy by zapříčinily velké finanční náklady cca 3 000,- Kč.
Zhotovitel pomníků navrhuje převoz na třech pérových valnících tažených koňmi. V pokladní knize z té doby je dochován zápis, z něhož lze usuzovat, že přeprava byla nakonec uskutečněna automobilem, když pod položkou č. 10 čteme: „firmě SILKA v řeži za půjčení automobilu k dopravě pomníku – 992,43 Kč.“

Z různých fragmentů zápisů bylo možné zjistit, že slavnostnímu odhalení pomníku předcházela spousta organizačních příprav: zorganizování účasti dívek v krojích, porada se všemi spolky v obci (zřejmě o průběhu akce), zajištění fotografických snímků pomníku a jejich prodej, ve slavnostní den vyzdobení domů „prápory“ apod. O vlastním průběhu akce však není dochován žádný zápis ani v úředních listinách obecních, ani v kronice obce.

Jediné, co se dochovalo je text, který napsala vdova (jméno neuvedeno) po padlém vojínu na italském bojišti:

„Poděkování!
Tichá a pohnutlivá jest dnešní slavnost. Oči se nám rosí, srdce smutkem obestírá, mysl zalétá za našimi drahými, kteří spí tichý věčný sen.
Odešli nám mužové, otcové a děti. Jaké přání a naděje měl každý – nelze vylíčit. Uveřejním pár slov z posledního dopisu jednoho muže. Psal své ženě: «Toužím po vás, toužím po tom vidět naše děti doma v bezpečí a míti z nich radost spolu s tebou; dočkám-li se toho nevím…» Bohužel za 14 dnů byl padlý.
Přišel syn, těžce nemocný, matka jej těšila a on odpověděl: «Dobrá matko! Milejší mě bude zemřít tady než tam v cizině.» A hle po kratičké době přišla neuprositelná smrt. nedbala nářku ani slz, odvedla jej tam, odkud není více návratu.
Bude nám drahou a milou památkou tento pomník. Půjdem okolo, zaleskne se slza v oku, Vydere se vzdech v prsou. Ale bude to slza radosti, vzdech útěchy, že vzpomenuto bylo s námi Vás tak velké množství.
Děkujeme Vám všem, kteří jste pracovali pro tento pomník. Děkujeme Vám všem, kteří jste něčím přispěli na tento pomník. Děkujeme Vám všem, kteří jste se zúčastnili dnešní této slavnosti. A prosíme Vás, mějte toto místo v úctě a vážnosti i pro léta budoucí.
A nyní nenahraditelní mužové, drazí otcové, milé dítky, jež Vaše jména jsou zde vyrytá. Z vděčnosti a lásky k Vám skládám před Vás toto pomněnkové kvítí.“

Není však známo, zda tento text byl skutečně čten při slavnostním odhalení pomníku.

Pomník padlým byl původně umístěn v parčíku na náměstí V. Beneše Třebízského, u tehdejší sokolovny. Přečkal i válečné běsnění let 1939 – 1945, v důsledku, kterých přibyla další jména. Tentokrát jména těch, kteří padli na bojištích II. sv. války nebo zahynuli v koncentračních táborech.

V r. 1977 byla naplánována výstavba nákupního střediska a náměstí muselo být výrazně upraveno. V rámci úpravy náměstí došlo i k novému umístění pomníku padlým. V letech  1982 - 83 jsou restaurovány všechny pomníky v obci. Pomník padlým byl očištěn, lépe upevněn na podstavci, nově byly zhotoveny 3 desky se jmény a daty padlých, to vše nákladem 36 300,- Kčs.

V r. 1997 došlo k poškození tohoto pomníku neznámým vandalem, který soše urazil obě dlaně. Jeden z poničených fragmentů byl v r. 1998 nalezen a kamenický mistr p. Kuře zhotovil druhou nenalezenou část sochy a pomník upravil do původního stavu, provedl ještě další úpravy a uložena zde byla i schránka s prstí z bojišť. Tuto rekonstrukci p. Kuře provedl bezplatně jako dar svému rodnému městu. Poslední rekonstrukce byla provedena v r. 2001 na náklady firem AHOLD CZ a Dopravní stavby holding a.s.

V roce 2008 bylo na pomník doplněno dalších 10 jmen občanů Klecan, kterým se, jako mnoha jiným, II. světová válka stala osudnou. Doplnění jmen provedl také p. František Kuře.


U pomníku padlým se každoročně konají slavnostní shromáždění u příležitosti konce 2. světové války a u příležitosti výročí vzniku republiky.

Podmík padlým vzpomínkové setkání

Text: Ing. Jitka Homoláčová