Historie klecanského hřbitova

Původní hřbitov se spolu s kostnicí a márnicí nacházel kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie. Zde byl do r. 1855. Avšak už v r. 1830 začala jednání o vybudování nového hřbitova.

V Pamětní knize je uvedeno: „obvodová zeď současného hřbitova mohla být rozšířena, avšak to by mohlo být provedeno jen směrem k obci a to by vzhledem ke stále rostoucí populaci a panujícím epidemiím bylo zcela proti zdravotním předpisům. Proto jen přemístění hřbitova mimo ves bylo velmi žádoucí a účelné, i když vzdálenost jest značná a přístup – zejména v zimním období velmi obtížný.“

A tak došlo ke směně polí z majetku kostela za pole pana Josefa Vosmíka, které mělo pro stavbu hřbitova vhodnou polohu.
Jednání ohledně stavby nového hřbitova byla ukončena až roku 1853, neboť: „farníci během úředního jednání vyjádřili chvályhodné přání vystavět na novém hřbitově kapli, kde by se mohly sloužiti svaté mše s prosbou, aby finanční výdaje mohly být hrazeny z dostatečného kostelního majetku. Tomuto přání bylo vyhověno a ze zbytků v kostelní pokladně byla uvolněna tehdy významná částka asi 7.000 zlatých vídeňské měny. Rozpočet sporné stavby obnášel sumu 7.371 zlatých 8,5 krejcaru konvenční měny, z čehož 2.156 zlatých a 52,25 krejcarů připadlo na kostel, zbytek na farníky podle vyměřené daně.“

Základní kámen nového hřbitova byl položen 7. března 1854. Stavitelem byl tehdejší starosta obce pan Jan Strach a již v listopadu téhož roku byl hřbitov postaven a kaple vymalována.

Zajímavý je i tento dobový zápis z provádění stavby: „Stavbyvedoucím a dohlížitelem je vlastně c.k. stavební asistent Rubín, velmi zručný a ochotný muž. Zednickým mistrem je Šubert z Vodochod, dílovedoucím Frumar z Klecánek, zedníky a nádeníky jsou většinou místní farníci. Odměna nádeníkům činí denně 24 až 30 krejcarů na jednoho, řemeslníci pracovali na smlouvu. Tesařskou práci vykonával klecanský mistr p. Václav Hrubý se svými syny. Řemeslníci vydělávají denně podle svých vlastních slov 48 krejcarů až 1 zlatý, ale také zdražení nejnutnějších potravin je ohromné – sud brambor stojí dva zlaté. Kámen ke stavbě byl lámán na „Skalce“, písek byl získáván na staveništi, vápno bylo dováženo částečně z Holubic z Prahy a také z Bráníka. Pískovec byl dovážen většinou z Prahy z nehvizdské skály, stejně tak břidlice k pokrytí střechy byla dovážena vozem z Prahy. Římsa na kapli je celá z kamene, proto je vzduch velmi těžký.“

Dne 17. června 1855 byla kaple slavnostně vysvěcena děkanem a zemským prelátem vyšehradské kapituly Vojtěchem Rufferem. Tehdejší klecanský farář Jan Konopa si však ve svých zápiskách posteskl takto: „Poté, co po vysvěcení pronesl veledůstojný p. vikář přiměřenou řeč, musel jsem i já pronést několik slov k shromážděnému lidu a nemohl jsem přenést přes srdce, abych se mu otevřel, jak bolestné pro mne bylo, když jsem zpozoroval, jak farníci neradi odvádějí své příspěvky, dokonce se nechávají nutit prostřednictvím politické exekuce, přestože se před tím k tomuto odvádění zavázali protokolární dohodou. Ovšem, mnoho připadlo na jednotlivé statkáře – až 60 zlatých konvenční měny – tito však sami nesou vinu, protože ve skutečnosti neposkytovali povozy a tato okolnost zvedla příspěvkový podíl tak vysoko. Roztrpčení bylo velmi velké, zejména vůči staviteli, a trvá dosud. Avšak ono pomine a uplyne asi jen několik let a klecanští farníci budou hrdi na to, že s jejich přispěním vznikla taková stavba.“

Tato slavná stavba však měla smutný konec, když se v poledne 28. června 1924 přihnala bouře a blesk hřbitovní kapli zapálil. Podařilo se zachránit pouze vnitřní zařízení. Vzhledem k rozsáhlému poškození musela být kaple v r. 1933 stržena a místo po ní bylo určeno k oddělení na rodinné hrobky.

Dalším významným obdobím pro klecanský hřbitov jsou roky 1932 a 1933. V této době se již začal projevovat nedostatek hrobových míst a tak z podnětu rady obce došlo 27. června 1932 ke společné schůzce zástupců okolních obcí a také bylo dosaženo souhlasu k rozšíření hřbitova a usneseno: „aby byly učiněny kroky pro stavbu společného hřbitova – žádati okresní úřad, aby za tím účelem provedeno bylo komisionelní šetření na místě samém, tj. na obecním pozemku sousedícím se stávajícím hřbitovem.“

V jednání rady 23. listopadu 1932 byl podán návrh na zařazení plánovaného rozšíření hřbitova do tzv. „nouzových prací“, na které se vztahoval státní příspěvek. Usneseno bylo: „aby vyzváni byli mistři zedničtí Karel Žalud – by vypracoval rozpočet na zřízení nového hřbitova a Josef Srba – rozpočet na úpravu ulic vedoucích od čp. 216 směrem na okresní silnici Klecansko – Přemyšlenskou a ulici vedoucí od ovčína směrem k domu čp. 261. Na základě takto vypracovaných rozpočtů, které bude nutno honorovati, podána pak budiž žádost o státní příspěvek.“ Již 20. prosince byly předložené projekty schváleny a odeslány ministerstvu sociální péče.

Společné jednání zástupců obcí Klecan, Husince, Větrušic a Přemyšlení k rozpočtu v této věci se uskutečnilo dne 21. ledna 1933. Přítomní zástupci, po shlédnutí plánů a příslušného rozpočtu, který činí cir. 56.536,43 Kč mimo kupní ceny za pozemky, která činiti bude as 6.000,- Kč a komisionelní výlohy v částce as 1.000,- Kč = tedy celkem 63.536,43 Kč, kterážto cifra jest pouze přibližná a definitivní objeví se teprve po zadání a provedení stavby. Poněvadž předpis daní pro jednotlivé obce činí:

Klecany (včetně Drast) ……… 40 083,62 Kč
Brnky ………………………….. 2 692,65 Kč
Hoštice ………………………… 4 625,45 Kč
Husinec ………………………… 5 068,95 Kč
Přemyšlení …………………….. 3 521,92 Kč
Větrušice ………………………. 8 026,31 Kč

bude zapotřebí, aby jednotlivé obce uhradily náklad na stavbu 100 % obnosem předepsaných daní.

Stanovenou lhůtu pro zaplacení bylo nutné dodržet, protože nedostatek místa na stávajícím zádušním hřbitově povážlivě rostl a bylo proto zapotřebí začít se stavbou hned jak počasí dovolí.
Ještě téhož dne Obecní úřad Klecany požádal osadní zastupitelstvo Klecany o odprodej stavebního pozemku č.k. 126 a 127/2 o celkové výměře 2 500 m2 za senu 6 000,- Kč.

Vyčkávat na potvrzení úhrady zúčastněných obcí a na kladné vyřízení z ministerstva sociální péče již dál nebylo možné a tak se v 22. dubna schází rada k definitivnímu rozřešení otázky stavby hřbitova: „stavbu nelze odkládati a spoléhat se, že ministerstvo sociální péče rozhodne o žádosti obce příznivě, usneseno: vypsati soutěž na zadání stavby hřbitova s podmínkou, že nabídky budou přijímány do soboty 29. dubna t.r. do 3 hodin odpoledne a otevření jich se stane za přítomnosti zástupců zúčastněných obcí na této stavbě týž den o 4. hodině odpoledne. Po otevření nabídek přikročeno bude nejdříve ku stavbě ohradní zdi a se stavbou komůrky a pitevny vyčkáno bude do rozhodnutí zástupců zúčastněných obcí a obecní rady.“

Nabídky byly podány dvě a stejně jako v dnešní době byla vybrána nabídka pro obec cenově příznivější a tak byly práce zadány staviteli Josefu Srbovi za jím nabízenou cenu 49 306,36 Kč. Stavební dozor byl svěřen Karlu Žaludovi (předkladateli druhé z nabídek). Později však došlo z důvodu neshody o výši honoráře za stavební dozor k výměně K. Žaluda (který požadoval 1 500,- Kč za tuto práci) za Václava Vlasáka, podnikatele staveb v Letkách – Libčicích, který práci provedl na dobré odborné úrovni za 500,- Kč.

Dostavba nového hřbitova byla zkolaudována a hřbitov povolen k užívání 2. října 1933. V r. 1934 se obecní rada na schůzi konané dne 12. dubna usnesla objednat zvon pro hřbitovní kapli, a to: „zvon se zvukem „D“, průměru 36 cm, ve váze asi 25 kg za cenu 625,- Kč. Železné hlavy zařízení s otáčecí soustavou tak, aby zvon později bez velké obtíže otáčeti se mohl s normální pohyblivou osou, čepy, páka a protiváhou + obal – za úhrnný náklad 760,- Kč. V té ceně rozumí se i nápis „Obec Klecany“.

Na mimořádném jednání obecního zastupitelstva dne 18. září 1937 usneseno bylo: „umístiti do hasičského domu zvon v r. 1934 koupený do márnice obecního hřbitova, aby mohlo jím býti vyzváněno prvně v den pohřbu pana prezidenta Osvoboditele T. G. Masaryka, tj. 21. září 1937 od 10. hod. dopoledne do 12. hod. polední.

Poslední dopis v historii nového hřbitova byl adresován advokátovi p. JUDr. Zdenko Stibicovi v Praze a vymezuje rozsah vlastnického práva jednotlivých obcí, které byly zúčastněny výstavby hřbitova:

Klecany        62,62      3 757,20
Větrušice     12,54          752,40
Husinec         7,92          475,20
Hoštice          7,22          433,20
Přemyšlení   5,50          330,00
Brnky            4,20          252,00

 
Na klecanském hřbitově odpočívají generace lidí místních i z okolních obcí. Svůj věčný sen zde sní i hodně významných klecanských občanů. Je zde např. hrobka rodiny Vlků, hrobka rodiny Novotných ze Drast, je zde pochován známý ovocnář a zahradník Václav Maruška nebo generálmajor Jan Bret, nositel Řádu Bílého lva. K pozoruhodnostem klecanského hřbitova patří rovněž upomínkový pomník na letce Tassilo von Schaumburg, prince Hanavského, který v Klecanech havaroval při ukázce letecké akrobacie. Pomník sem byl umístěn v r. 2001.

Neplačte, že jsme odešli,
ten klid a mír nám přejte,
jen v srdcích věčnou vzpomínku
na nás si zachovejte.

Text: Ing. Jitka Homoláčová

Foto: Monika Hůlová, Ing. Jitka Homoláčová