Nálezy středověkých hrobů

Raně středověké kaptorgy v Čechách - Analýza nálezu z hrobu č. 22 na pohřebišti Klecany II

Naďa Profantová — † Alena Šilhová

Z malého pohřebiště II v areálu raně středověkého hradiště v Klecanech (okr. Praha-východ) bylo v roce 2000 prozkoumáno 39 raně
středověkých hrobů. V jednom z nejbohatších hrobů (č. 22) byla pohřbena žena ve stáří 20–30 let. Zesnulá byla vybavena párem
stříbrných, esovitě ukončených záušnic, karneolovou perlou, dvěma speciálními celokovovými noži v plátěném obalu a stříbrnou
lichoběžníkovitou kaptorgou (schránkou na amulety), zdobenou rytým zvěrným motivem na puncovaném pozadí.

Podle detailně rekonstruované technologie výroby patří schránka z Klecan II k typu IA v Čechách nejužívanějšímu (celkem 5 typů); jde o otvíratelnou schránku. Na základě ikonografické analýzy považujeme kaptorgu z Klecan II za český, patrně pražský výrobek. Výzdoba odráží
cizí vzory a je kombinací byzantské předlohy s germánskými prvky. Schránka z Klecan byla vyrobena kolem poloviny nebo ve 2. polovině
10. století, do hrobu se dostala o něco později (950–975). Podrobněji (mikroskopicky i pomocí infračervené spektroskopie) byl
analyzován obsah i několika dalších schránek (Mělník, Stehelčeves). Nejčastějším obsahem byla lněná vlákna a lněné textilie, vzácně
kůstky; nově byly zjištěny i vosk a zvířecí chlup či vlas (typická magická pomůcka) a karbonizované dřevo. Určen byl i ojediněle dochovaný
provázek z konopí na zavěšení schránky.

Také schránka z Klecan II obsahovala lněná vlákna, patřící mezi nejběžnějšíobsah schránek, a též ořezané kůstky, objevující se jen vzácně. Další, nově zjištěné magické pomůcky tvořily vlasy či chlupy (např. KlecanyI), uvnitř schránek byl doložen i vosk. Vyšší sociální postavení ženy z hrobu 22 mohlo souviset s léčitelstvím, neboť nože, které zemřelá držela v ruce, interpretujeme na základě výsledků metalografických i formálních analýz jako chirurgické nástroje.

Klecany (obr. 1a) vstoupily do archeologické literatury již v 18. století. Tehdy byl v poloze u Zámku, na parc. 452 objeven první hrob z doby hradištní s nádobou (Sláma 1977, 50). Další hroby téhož stáří ze zámecké zahrady vykopal J. Felcmann a samotné hradiště popsal J. L. Píč o více jak 100 let později (Felcman 1909, 557–558; Píč 1909, III, 374). Až donedávna nic neukazovalo, že by se jednalo o lokalitu významnou, vzhledem ke skrovným archeologickým objevům z raně středověkého období i faktu, že hradiště není zmiňováno v nejstarších písemných pramenech. Tento pohled změnil až záchranný výzkum v r. 2000, který proběhl přímo v areálu hradiště, resp. v jeho východní části.

Na parcele č. 353/13 Ing. V. Harnacha v Klecanech (mapa 1 : 10 000: 12-24-07, 118 : 289) při cestě Čertovka byly při archeologickém dohledu okresního muzea Praha-východ (I. Krutina) v závěru srpna r. 2000 objeveny hroby, z nichž 3 byly porušeny při primárním sondování mechanizací. Výzkum vyvolala stavba rodinné vily. Při následujícím archeologickém výzkumu Okresního muzea Praha-východ spolu s Archeologickým ústavem v Praze bylo zachráněno celkem 39 hrobů.

Šlo o malé pohřebiště ležící ve svahu skloněném k západu; původně jej tvořilo zřejmě 50–70 hrob. Podařilo se nám zachytit západní a jižní konec pohřebiště, které evidentně pokračovalo východním směrem, kde bylo narušeno cestou a výkopy inženýrských sítí. Toto pohřebiště jsme pracovně označili jako Klecany II, aby jej bylo možno odlišit od víceméně současného pohřebiště v zámecké zahradě  známého od minulého století. To je vzdáleno cca 500 m východním směrem a je předmětem několika předběžných studií.

Hroby tvořily dosti pravidelné a husté řady orientovanéSV–JZ.  Byl zde důsledně dodržován pohřební ritus, kdy mrtví byli do hrobů ukládáni v natažené poloze na zádech s rukama podél těla a s jednotnou orientací Z–V. Jediná vysledovatelná odchylka od této
jednotné polohy byla zjištěna v několika případech, kdy pravá nebo levá paže směřovala do oblasti pánve – tedy do klína. Hrobové jámy byly na tomto pohřebišti většinou nečitelné, některé měly dna mělce zasekaná do břidlicového skalnatého podloží. Hroby v západní části jsou díky erozi svahu uloženy velmi mělko, současná hloub - ka neodpovídá původní hloubce hrobů (zejména hroby
7, 9, 29, 19). Ženské a dětské hroby byly poměrně bohatě vybavené, mužské hroby nejspíše obsahovaly jen nůž, či byly bez výbavy.

Nejvýznamnější a nejbohatší hroby na pohřebišti (č.14, 22, 23) ležely v jeho centrální části, poměrně blízko sebe. Další hroby, důležité pro stanovení počátku pohřbívání na pohřebišti, ležely při okrajích, severním a východním.

V tomto příspěvku se zaměříme na ženský hrob 22, který patřil do skupiny mladších hrobů.

Hrob 22 z Klecan II - celý článek (PDF - 4,1 MB)