Pohřebiště Klecany II uvnitř současného hradiště

(výzkum 2000 I. Krutina - N. Profantová, 2009 - N. Profantová)

Pohřebiště Klecany II leželo uvnitř opevněného areálu a respektovalo cestu areálem procházející. V roce 2000 jsme zachránili 41 hrobů, původně čítalo cca 60 zemřelých Obě pohřebiště v Klecanech spolu prostorově i časově souvisela.

Zjištěné rozdíly na obou pohřebištích vyplývají zřejmě ze složité situace dvojvěří a reflektují i tehdejší společenské vztahy.

Na pohřebišti Klecany II byly sociálně nejvýznamnější hroby až ze středu či 2.pol. 10. století, bohatě byly vybaveny jen hroby žen či dívek. Pouze na tomto pohřebišti se vyskytly i zlaté předměty (ženské hroby 23 a 19). Muži již - snad pod vlivem křesťanství byli pohřbívání beze zbraní, ač jejich postavení bylo minimálně stejně významné. Na tomto pohřebišti také zemřelí nebyli na poslední cestu vybaveni potravinami a nápoji (nádoby a vědra), tak jako na pohřebišti za hradbami.

V Klecanech působila léčitelka, na obou pohřebištích byly pohřbeni muži, u nichž byla po úraze trepanována lebka, v případě hrobu 22/I náročnou operaci muž přežil (věk 45-60let).

Výpověď obou pohřebišť spolu s revizí archeologických pramenů z hradiště nás vedou k formulování hypotézy o dřívějším založení hradiště nejpozději v polovině 10. století. Právě elita žijící na hradišti či jeho předchůdci pohřbívala své zemřelé na obou pohřebištích. Hradiště ( 6 ha) bylo opevněno dřevěnou roštovou hradbou s čelní kamennou na sucho kladenou zdí z opuky.

Před hradbou byl ještě příkop. Výzkumem v r. 2009 jsme doložili hutnění železa na hradišti. Již předtím byl odkryt půdorys srubového domu s kamennou pecí v rohu ze 2. poloviny 10./počátku 11. století. Pohřebiště dosloužilo na konci 10. století, hradiště plnilo svou funkci nejspíše minimálně do poloviny 11. století.

Hradiště plnilo signální a obranné funkce spolu s protějším Levým Hradcem, mělo vizuální kontakt s Pražským hradem (signály). Vzhledem k brodu přes řeku je možné mluvit o společné sídlištní aglomeraci, v případě Klecan došlo k záměrnému rozmísťování elity v regionu. I název hradiště vznikl v souvislosti s Levým Hradcem, klecanské hradiště se jmenovalo vzhledem ke své poloze zřejmě Pravý Hradec.

Fotogalerie

Obrázky:

1. Klecany, okr. Praha – východ. Letecká fotografie, foto M.Gojda.
2. Kamenná plenta v sondě 4/65.
3. Jedna z nejbohatších žen z H. 22 na pohřebišti Klecany II byla vybavena pohanským amuletem uloženým ve stříbrné schránce zdobené motivy bájných zvířat. Magickou ochranu zajišťovala lněná vlákna a ořezané kůstky uvnitř. 10. stol.
   - Nože s pocínovanou rukojetí, úzkou čepelí a tzv. vlnkovým svarem patří k nejkvalitnějším, mohlo jít i o chirurgické nástroje.
   - unikátní stříbrné párové nášivky na oděv s olověným, snad původně emailovaným (barevným) středem. 1.pol.10. století.
   - Nedokončená trepanace lebky muže 30-35 let starého, není zcela jasné, zda operaci s vydlabáním otvoru do lebky přežil.
   - Plán pohřebiště s vyznačením ženských hrobů: čtverec zlato, trojúhelník kaptorga, kolečko šperky velkomoravského původu